Slyšeli jste už pojem nevýchova? Pokud ano, tak jste odpůrce nebo zastánce, nic mezitím neexistuje. Jedná se poměrně o výrazný způsob, jak vychovávat děti. Dnes a denně se vedou diskuze, zda se tímto stylem dají vychovávat děti.
Stále více rodin chce pečovat o své děti podle nějakého nově definovaného stylu. Už nestačí pouze říct, že se o dítě staráte, milujete ho a chcete pro něj to nejlepší. Ostatní touží po tom, abyste nahlas řekli, že s dítětem komunikujete podle určitého kódu a proto je z něj takové dítě, jaké je.

Dříve nic takového neexistovalo. Rodiče se starali, záleželo jim na blahu, spokojenosti, radosti a dobrému chování, slušnosti svých dětí a nebyly žádné styly a manuály, jak se ke svých ratolestem chovat.
A co si budeme povídat, bylo to mnohem lepší a účinnější. Děti byly hodnější, vychovanější a vyrovnanější. V 21. století je tolik rušivých elementů, které dříve neexistovaly, že se výchova stává spíše takovou alchymií, kdy dohromady mícháme moderní názory a proudy s moderní technikou a vznikne nám z toho dítě budoucnosti.
Tento druh výchovy je směsicí snad všeho: rozvíjí názor a dovednosti dítěte, má ho učit samostatnosti, zároveň se ale počítá s Vaší menší účastí. Váš potomek se o sebe vlastně stará sám, rozvíjí své schopnosti a dovednosti, Vy přihlížíte, jaký člověk z něj roste.
Pokud se chová špatně, vzteká se, neposlouchá, neumí to nebo tamto, je to jen Vaše chyba, máte špatný přístup.
Tady na svá děťátka nekřičíte, nejsou dovolené ani žádné fyzické tresty. S Vaším potomkem jen diskutujete, vysvětlujete a ukazujete. Takže, pokud po Vás Váš Pepíček hodí bačkory, Vy mu vysvětlíte, že Vás to bolelo, že se to nedělá a jde se dále. Pokud Vaše Janička chytne na hřišti jinou holčičku za vlasy, Vy jí v klidu vysvětlíte, že se to nesmí, atd.

Tímto stylem výchovy se myslí, že necháte dítě přirozeně rozvíjet své schopnosti, vše se naučí samo zdravým rozumem, atd. Ale jak může například tříleťák uvažovat svým vlastním rozumem, když v tomto věku se právě učí od Vás.
Myslíme si, že nevýchova je omylem matek, který se šíří mezi matkami, které své děti nezvládají. Starejme se o naše děťátka tak, jak se o ně staraly naše prarodiče, vychovávejme, ukažme, kdo je tady rodič a veďme je správným směrem a myslete na to, že právě Vy jste jejich největším vzorem.