Obézní dítě – nešťastné dítě

Poslední dobou rapidně stoupá počet obézních dětí. Není ani nutné číst nějaké statistiky v novinách nebo odborných časopisech.
o   Stačí se projít po městě.
Dříve se v jedné třídě vyskytlo jedno, maximálně i dvě děti s obezitou. Dnes není tento jev nijak výjimečným.
o   Pokud bychom přeci jen do těch statistik nahlédli, zjistili bychom, že obézních dětí je téměř třicet pět procent. A toto číslo rozhodně neklesá, ale naopak.
Rodiče, kteří mají doma „cvalíka“, jsou na tom ve většině případech podobně. Nebo mají jeden zažitý nesmyslný argument, který tvrdí: „On se z toho vytáhne.“ Dítě není gumové, aby se vytáhlo. Tak, jak poroste do výšky, poroste i do šířky. Pokud s tím nezačne něco dělat.
tříčlenná rodina

Tloušťka vyčleňuje z kolektivu

Obezita je pro samotné dítě velice nepříjemná. Často jsou děti terčem posměchu a například hodiny tělocviku u nich vyvolávají osypky. Kromě toho mohou mít v období dospívání závažné psychické potíže. Může přijít mentální anorexie nebo bulimie.
hamburger a pupek
·         Zachraňme tedy naše děti, dokud je čas.
Nejlepším řešením je určitě pohyb. Ale vyhnat dítě na hodinu do terénu a sám si jít sednout s balíčkem chipsů k televizi, asi své ovoce nepřinese. Do přírody přeci může vyrazit celá rodina. A je úplně jedno, jestli i vy máte nějaké to kilo navíc nebo jste akorát. Pohyb prospěje i štíhlým. Když dítě uvidí, že vám na něm opravdu záleží, určitě se bude snažit něco se sebou dělat.
·        A společné chvíle, které strávíte v přírodě, určitě oceníte nejen z hlediska odtučnění dítěte.
Jednou z chyb, kterou rodiče dělají, je zakazování. V tomto případě zákaz vstupu do fast foodů. Snad každé dítě má zvláštní obranný mechanismus. Jakmile se něco zakáže, je nutné to udělat. Takže nezakazovat. Spíše se snažit domluvit na nějakém kompromisu. A když dáte dítěti najevo, že ho považujete za partnera, se kterým lze rozumně mluvit, uvidíte, že se mnohé změní.